Sbor dobrovolných hasičů

Současnost Sboru dobrovolných hasičů v Křimicích

Mládež

     Mládeži se věnujeme více než padesát let. Na pravidelných schůzkách se učí zacházet s nářadím, utužují si fyzickou zdatnost, šikovnost a pohotovost. Získávají znalosti z poskytování první pomoci a požární prevence. To vše se jim hodí při soutěžích, které jsou pro ně pořádány na různých úrovních, ale i v běžném životě. Vyvrcholením je celostátní postupová soutěž Hra Plamen. Součástí celoroční činnosti jsou výlety, exkurze. Oblíbené jsou vícedenní soustředění někde v pěkném a zdravém prostředí.

     Od roku 1999 pořádáme v Křimicích dětskou soutěž pro malé hasiče z okolí. Disciplíny jsou zajímavé a zábavné a děti díky sponzorům neodejdou s prázdnou. Velkou návštěvnost, přibližně padesát dětí a rodiče, má námi pořádaný dětský den. Velkou radost nám udělal zájem o drakiádu. Na šedesát draků ve vzduchu a k tomu na zemi odpovídající počet dětí, mládeže a dospělých.

Sportovní činnost

     Sportovní činnost má v našem sboru poměrně dlouhou tradici. Týká se nejen hasičských sportovních soutěží, ale i dalších společensko-zábavných sportů. Každým rokem pořádáme pro naše členy sboru celoroční soutěž ve čtyřech samostatných turnajích:

– v únoru v šipkách

– v červenci v minigolfu

– v říjnu v kuželkách

– v prosinci ve stolním tenisu pod celkovým názvem Grand Prix SDH Křimice.

Křimická proudnice

     Jedná se o tradiční soutěž křimických hasičů, která má v roce 2008 výročí 25 let od svého založení skupinou křimických hasičů.Této soutěže se účastní pouze členi z SDH Křimice, kteří většinou měří své síly celkem se čtyřmi nebo pěti družstvy.V každém družstvu jsou vylosováni soutěžící z řad dorostu, žen a samozřejmě z řad mužů našeho sboru.

     Soutěž se skládá z požárního útoku a štafety ve dvou soutěžních pokusech.V průběhu pětadvaceti let se pravidla vyvíjela a upravovala, postupně se zařazovaly prvky, které přibližovaly soutěž realitě skutečného zásahu, například požární útok přímo od hasičské cisterny, který se vykonává dodnes.

     Vítězné družstvo obdrží putovní trofej v podobě „Křimické (hasičské) proudnice“, na jejíž destičku se do příštího ročníku zvěční jména vítězného družstva.

Historie Sboru dobrovolných hasičů v Křimicích

     Již v roce 1879 byl v Křimicích na Lobkowiczském panství hasičský sbor k ochraně jeho majetku. Z něho vznikl zaregistrováním 30. července 1893 sbor dobrovolných hasičů, začal cvičit a zapojil se do veřejného života. Po počátečním elánu začala však činnost postupně upadat. Poslední zápis ze schůze je z roku 1899, poslední zápis v pokladní knize z roku 1901. Poté starosta obce udržoval sbor pouze papírově. Na zásah župního hasičského dozorce obec iniciovala obnovení hasičského sboru, a tak první valná hromada 9. června 1907 zvolila nový výbor. Sbor měl ruční čtyřkolovou stříkačku, háky, žebříky, pochodně. Byl povinen vyjíždět k požáru do okolních obcí vzdálených do dvou hodin cesty. Hasičů bylo třeba; do roku 1912 zasahovali u dvanácti požárů, z toho u tří v obci.

     Sbor se stabilizoval a otřásla jím až první světová válka. Po těžkých létech začala vzkvétat i společenská činnost a nemalé finanční výtěžky byly ukládány na fond zmotorizování stříkačky. Místo motorizace byla ale zakoupena 8. dubna 1934 od brněnské firmy Hrček – Neugebauer automobilová stříkačka TATRA za 50 000 Kč a za 10 000 Kč příslušenství. Tímto revolučním a odvážným rozhodnutím byla zvýšena akceschopnost. Radost a hrdost na novou stříkačku byla veliká, sbor vyjížděl do okolních obcí a předváděl ji v činnosti. Dluh, na který byla TATRA zakoupena, se postupně splácel z výtěžku „Májů“ a bálů, část umořil příspěvek obce 9 000 Kč.

     Blížící se druhá světová válka ovlivnila i náplň cvičení a školení mužstva. Pozornost byla věnována protiplynovému výcviku, zdravotnické pomoci a civilní obraně všeobecně. V roce 1940 byla v Křimicích nedaleko křižovatky ve směru na Stříbro postavena hasičská zbrojnice, která se využívala po různých úpravách až do roku 1992. Během války hasiči drželi hlídky a pomáhali při záchranných pracech po náletech.

     Po druhé světové válce zakoupila obec pro sbor z akce UNRA automobil DODGE a agregát ŠKODA. Později, v padesátých letech, byl DODGE předán do Vochova a nahrazen vozem PRAGA RN od civilní obrany. TATRA už nebyla použitelná k zásahu. V roce 1959 neprošla technickou kontrolou a bylo nařízeno k naší dnešní velké lítosti vůz zlikvidovat a motor předat do muzea Tatry v Kopřivnici. Ale to už nebyli hasiči, ale od roku 1952 Československý svaz požární ochrany. Alespoň že se zachovala fotografie tohoto automobilu.

     V šedesátých letech dosáhlo mladé soutěžní družstvo pro nás dodnes ojedinělého úspěchu. Po vyhrané okrskové, okresní i krajské soutěži a po získání třetího místa v kvalifikaci v národním kole soutěže CTIF ve Dvoře Královém soutěžní družstvo získalo v roce 1969 na mezinárodní soutěži CTIF v rakouském Kremsu stříbrnou medaili.

     V dalším období nastalo tápání co s dobrovolnými hasiči. Rozhodnutí našich vrcholných orgánů bylo často formální a spíš v duchu úřednické kultury než mapující potřeby obcí a požárních jednotek. Ani v tomto období nebylo prostředků nazbyt, rozhodování o jejich přidělení bylo složité až neprůhledné. Zakoupit vozidlo tak jako před desítkami let Tatru z vlastních a obecních prostředků bylo nemožné. Proto se stalo, že náš vůz PRAGA RN byl nahrazen stejným typem vozidla o pět let mladším ale v horším stavu. Až v roce 1982 náhrada Pragy byla znatelná. Byl nám přidělen automobil SAVIEM, licenční vzor Avií, s kterým jsme mohli naši činnost ve všech směrech lépe rozvíjet. Aby mohl být zagarážován, musela být zvětšena vrata do zbrojnice. Automobil to nebyl nový, měl již něco za sebou u požárního útvaru, a tak není divu, že i u něho nastala v roce 1988 potřeba celkové opravy. Situace se opakovala, peníze na opravu ani na nové auto nebyly a proto jsme si přivezli ještě pojízdný SACHSERING.

     Naštěstí díky dobrému jménu křimických hasičů nám byl přidělen na sklonku roku 1988 zcela nový automobil AVIA 31. Měli jsme z něho stejnou radost jako naši předchůdci z tatrovky.

     Toto pozastavení nad obnovou automobilů má svoji důležitost. Spolu se zázemím technika stále více ovlivňovala celkovou činnost hasičů. I v těchto letech kromě soutěží, nácviků a školení byly větší či menší požáry v obci a okolí a dobrá vybavenost znamenala i úspěšnost při zásahu. Po připojení obce k Plzni se začaly držet jednou týdně pohotovosti pro potřeby městského útvaru požární ochrany. Při nich se udržovala výstroj, nářadí a technika, nacvičovalo se na soutěže ale i vyjíždělo k zásahům. V zimě, aby nebyla zima v nevytopené zbrojnici, se hrával stolní tenis. Z toho vznikl dodnes populární zimní turnaj. V těchto již nárokům doby neodpovídajících podmínkách uzrála koncem osmdesátých let myšlenka postavit novou zbrojnici. Uskutečnit ji nebylo zrovna jednoduché a přímočaré. Po potížích různého druhu se podařilo novou zbrojnici dostavět na podzim 1991 a kolaudace proběhla 20. prosince 1991.

Komentáře nejsou povoleny.